B. Věcná část


Charakteristika zájmového území


Neveklov

Městský úřad Neveklov, Náměstí Jana Heřmana 80, 275 76 Neveklov

Město Neveklov leží ve Středočeském kraji v okrese Benešov, ORP Benešov, který od něj leží 12 km východně. Neveklov leží ve vzdálenosti 27 km jižně od Prahy, ve vzdálenosti 14 km jihozápadně je pak město Sedlčany, 25 km západně město Dobříš a 27 km severně město Říčany.

počet obyvatel je: 2 769   počet domů: 912

rozloha: 5 446 ha

průměrná nadmořská výška: je 417 m


Město se dělí na 23 částí a 20 základních sídelních jednotek, které leží na 9 katastrálních územích:

 

 

část města

23

 

katastrální území

9

 

základní sídelní jednotky

20

Ohrožující tok
1

Neveklov

Neveklov

Neveklov

Tloskovský a Neveklovský potok
2

Bělice

Bělice

Bělice, Kelce

Lohový potok
3

Blažim

Blažim nad Vltavou

Blažim

potok Močidla
4

Borovka

Mlékovice u Neveklova

Borovka

Tloskovský potok
5

Dalešice

Dalešice nad Vltavou

Dalešice

Jablonský potok
6

Doloplazy

Neštětice

Neštětice

 potok Lumský, Tisem
7

Dubovka

Neveklov

Dubovka

pravostranný bezejmenný přítok

Neveklovského potoka

8

Heroutice

Mlékovice u Neveklova

Heroutický potok
9

Hůrka Kapinos

Zádolí u Neveklova

Hůrka Kapinos

pravostranný bezejmenný přítok

Tloskovského potoka

10

Chvojínek

Neštětice

Chvojínek

 Černíkovický potok
11

Jablonná

Jablonná nad Vltavou

Jablonná

 Lohový potok
12

Kožlí

Přibyšice

Přibyšice

Janovický potok
13

Lipka

Mlékovice u Neveklova

Lipka

Lipecký potok
14

Mlékovice

Mlékovice u Neveklova

Mlékovice

Mlékovický potok
15

Nebřich

Jablonná nad Vltavou

Nebřich

 pravostranný bezejmenný přítok

Vltavy

16

Neštětice

Neštětice

Neštětice

potok Roháč
17

Ouštice

Mlékovice u Neveklova

Ouštice

Tloskovský potok
18

Přibyšice

Přibyšice

Přibyšice

Příbyšický potok
19

Radslavice

Mlékovice u Neveklova

Radslavice

Mlékovický potok
20

Spolí

Zádolí u Neveklova

Spolí

Tloskovský potok
21

Tloskov

Mlékovice u Neveklova (jen Cihelna), Neveklov

Borovka, Tloskov

Tloskovský potok
22

Zádolí

Zádolí u Neveklova

Zádolí

 

pravostranný bezejmenný přítok

Vlkonického potoka

23

Zárybnice

Zádolí u Neveklova

Hůrka Kapinos

 

pravostranný bezejmenný přítok

Tloskovského potoka

Geomorfologie

Neveklov leží v členité, mírně zvlněné a lesnaté oblasti Posázaví v centrální části Benešovské pahorkatiny, která se táhne podél pravého (východního) břehu řeky Vltavy od Krásné Hory nad Vltavou na jihozápadě přes Sedlčany, Neveklov, Týnec nad Sázavou, Mnichovice až po Kostelec nad Černými lesy na severovýchodě. Krajina je díky tomu mírně zvlněná s nejvyššími body v katastru: nejvyšším bodem je Neštětická hora (534 m), tyčící se východně od Neveklova, Chlum (506 m), Budákův kopec (490 m), Ruda (483 m), Rýšovka (533 m), Dubiny (488 m), Česká (458), Měsíček (447 m),  Holý vrch (485 m), Řezáky (478 m) Maršovka (481 m), Černíhov (473 m), Hora (461 m), Chlum (450 m), Bukovec (479 m), Na Vrchovnici (423 m). Západním okrajem zástavby města protéká Tloskovský potok, který je levostranným přítokem Janovického potoka v Krusičanech, který se pák dále vlévá zleva do Sázavy v Týnci n. Sázavou. Území katastru města zabírá širokou plochu, která se táhne od Slapské přehrady na Vltavě na západě až po Janovický potok protékající částí Kožlí (a bývalým vodním mlýnem Kožlí a pod zříceninu hradu Kožlí) na východě. Šířka katastru v západo-východním směru je tedy neuvěřitelných 15,51 km, (nejvzdálenější hraniční body katastru severojižním směrem jsou od sebe pouhých 7,83 km).
 
Město je přirozeným centrem regionu mezi Vltavou a Sázavou. Z morfologie vyplývá, že průměrná nadmořská výška města 417 m n.m. je o mnoho níž, než uvedené vrcholky v katastru přesahující výšku 450 m - 530 m n.m. jsou tedy všechny toky, kromě Vltavy na západě, bystřinného charakteru a tato skutečnost ovlivňuje způsob ohrožení města a jeho částí přívalovou povodní - tedy prudkým a rychlým rozvodněním toků, a také rychlým odezněním povodní, které tak působí.

Klimatické poměry

Neveklov náleží do mírného vnitrozemského klimatického pásma. Základní rysy podnebí regionu určuje jeho poloha v mírně vlhkém podnebném pásu, v oblasti na přechodu mezi přímořským a pevninským podnebím s převládajícím západním prouděním vzduchu v teplém pololetí a východním prouděním v chladném pololetí. Významnými klimatickými činiteli jsou nadmořská výška území (srážky a teplota vzduchu), relativní členitost georeliéfu.

Pro území je charakteristické dlouhé a teplé léto, průměrný počet letních dnů se pohybuje v rozmezí 40-50 dní, v červenci dosahuje průměrná teplota 16 - 17 °C, na jihozápadě až 18 °C. Přechodné období bývá poměrně krátké, s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Průměrná teplota v dubnu se pohybuje mezi 17 - 18 °C, v říjnu je to o 10 °C méně. Mírně teplá až mírná zima trvá také krátce, ledových dnů bývá za rok v průměru do 40, počet dnů mrazových kolísá v rozmezí 11 - 16. Průměrná lednová teplota nebývá nižší než -3 °C, na jihozápadě nižší než -2 °C.

Srážky

Průměrné roční úhmy srážek dosahují cca 500 mm/rok. Srážkové poměry jsou proměnlivé od severozápadu k jihovýchodu. Převládající západní větry se zbavují své vlhkosti na západní návětrné straně Benešovské pahorkatiny.

V průměru spadne za rok 500 - 620 mm vody při kolísání roční sumy od 338 mm do 938 mm na čtvereční metr. Rozdělení srážek během roku není rovnoměrné, měsíce chladné poloviny roku jsou sušší, v teplé části roku je dostatek vláhy. Největší měsíční úhrn se vyskytuje nejčastěji v červenci (31 %), méně často v červnu (20 %), srpnu (19 %), září (12 %) a květnu (11 %), ojediněle v dubnu (4 %). Nejnižší měsíční úhrn se objevuje v únoru (20 %), prosinci (19 %) a lednu (17 %). Denní maximální srážkový úhrn o hodnotě 82 mm byl naměřen 26. července 1939.

V průměru spadnou srážky ve 148 dnech roku, přičemž vydatnost větší než 1,0 mm má pouze 100 dní a vydatnost 10,0 mm a více připadá na 17 dní. Absolutně nejdelší srážková perioda byla zaznamenána v období od 18. listopadu do 12. prosince 1894 (tedy 25 dní) a nejdelší bezesrážková perioda (sucho) byla v období od 10. únova do 14. března 1893 (tedy 33 dní).

Sníh a sněhová pokrývka

Podle naměřených údajů spadne 7,4 % ročních srážek ve formě tuhé a 10,4 % jako srážky smíšené. Výskyt těchto tuhých a smíšených srážek je omezen na období od října do května, kdy je možno zaznamenat jak sněžení, tak výskyt sněhové pokrývky. Průměrně padá sníh ve 37 dnech v roce při maximu v lednu (9 dní). Sněhová pokrývka se tvoří průměrně v 54 dnech roku (maximum za sledované období 1946-47 až 1967-77 je 110 dní). Největší výška nového sněhu napadaného za 24 hodin činila 26 cm, výška souvislé sněhové pokrývky dosáhla maxima 79 cm v únoru 1947.

Množství sněhových srážek z celkového ročního úhrnu srážek se zvyšuje s nadmořskou výškou. Ve výškách 200-400 m n.m. tvoří sněhové srážky přes 10% celoročních srážek, ve výškách 400-600 m n.m. přes 16 % a ve výškách 600-800 m n.m. již 23%. Ve východní části okresu je 35-40 dní se sněhovými srážkami ročně, v západní části 40-50 dní.